Na krátké dovolené po Slovinsku s bráchou Tomem jsme se rozhodli nejen pro fyzické výkony, ale také motorové zážitky. A co bychom to byli za automobilové nadšence, kdybychom se nepodívali na Mangart!
Brácha už na Mangartu byl dva roky nazpět na své Aprilii Shiver, kde se jí pomalá jízda na klikatých úzkých silnicích moc nezamlouvala. A i když na tom byla třísetkoňová Cupra lépe, nakonec se kontrolka chladící kapaliny rozsvítila taky.
Mangart je vápencová hora v Julských Alpách. S výškou 2 679 m. n. m. se řadí mezi nejvyšší hory ve Slovinsku, kde zabírá čtvrté místo. Přiléhá k Triglavskému parku na pomezí Slovinska a Itálie.
Vysokohorská silnice
Nepatřím mezi skalní fanoušky úzkých průsmyků, kde se jede pořád do kopce a jen málokde jedete více, než 60 za hodinu. O to více, když vám svítí nedostatek chladící kapaliny. 🙂 Po několika minutách jízdy a častému vyhýbání protijedoucích aut jsme se ovšem dostali až k potřebné značce zákazu vjezdu a to byla jiná!
Stejně jako na Grossglockneru, i tady byla strašná zima. Foukal vítr, bylo pod mrakem, vrchol Mangartu se skrýval v oblacích. Od značky se zákazem vjezdu se nečekaně pokračuje dál – na vlastní nebezpečí. Jako kdyby to před značkou někdo zachraňoval. 🙂 Kopli jsme do přehřátého dvoulitru a ten nás vyvezl až do výšky kolem 2 050 m. n. n. přes tunely, strmé srázy a nádherné výhledy.
Na konci světa
Na konci silnice není žádný parkovací dům, restaurace nebo souvenir-shop. Je tam jen klid, úžasné výhledy na skály proložené zelenými paloučky. Parkujete v kopci při krajnici, kousek jdete po svých.
Vlnitá zábava
Asi 20 minut jsme se procházeli po hřebeni, k okraji nad propastí se raději nepřibližovali. Při cestě k autu jsme si všimli malého huňatého stáda ovcí – a ty jsou boží!
Že by byli zrovna fotogenické říct nemůžeme. Místo roztomilých hlav, jak vám pojídají trávu z ruky, jsme fotili spíš zadky. Ale ovčí!
Nakonec se nám pár snímků povedlo. 🙂
Na závěr
Cesta na Mangart byla dlouhá – už proto, že jsme od rána seděli v autě na cestě z Plzně. Na večer jsme přejeli do kempu Špik – plánovaného na dvě noci.
Přečtěte si víc o kempu Špik – nejlepším kempu, co jsme kdy byl.
Mangart určitě stojí za to – i když bych se sem podíval znovu raději na motorce. Silnice je relativně bezpečná, ale nesmíte to přehánět s rychlostí. Čas od času potkáte protijedoucí auto, při větším štěstí tři autobusy za sebou.
