380 výškových metrů je pro první den dovolené relativně dostupná zahřívačka, kdy máte čas otestovat od své fyzičky po obuv. A když budete mít štěstí, jako my, tak vyzkoušíte i pláštěnku.
- 25 kilometrů
- 35 000 kroků
- 6 hodin na cestě
První celý den na Slovensku
Jedním z výletů, které jsme na Slovensku absolvovali, byl výšlap na vodopád Skok a návštěva Štrbského plesa. Jelikož na dovolené vstáváme rádi brzy, okolo půl osmé jsme byli na parkovišti ve Štrbském plese.
Pro zaparkování naší Cupry jsme vybrali centrální parkoviště, kde vás celodenní parkování přijde na 5,50 Eur. U parkoviště najdete také WC, kde zaplatíte 0,30 Eur. Z parkoviště jsme šli nakouknout na Štrbské pleso, které jsme měli v plánu obejít až po zdolání vodopádu Skok.
Cesta na Skok – první pokus
K vodopádu Skok vede žlutá turistická stezka. Připravit se musíte na cestu plnou kamení, stoupání a potu, ale taky krásných výhledů na okolní horské velikány.
Nebyli jsme ani v polovině cesty a z polojasné oblohy se stala šedá kaluž. A začalo pršet. Oblékli jsme naše ponča z Decathlonu a pokračovali dál. Déšť neustával, a tak jsme se schovali pod stromy a půl hodiny vyčkávali, zda se to nezlepší.
Nezlepšilo.
Rozhodli jsme se proto vrátit zpět na Štrbské pleso, kde jsme se chtěli schovat před deštěm. Pár minut cesty před civilizací se obloha roztrhala a už bylo zase hezky. No, co si budeme povídat – vyhládlo nám. 🙂
Štrbské pleso
Cesta okolo plesa vám zabere maximálně hodinu (2 km), nám asi 25 minut. Jde se po písčité cestičce a tak se tato procházka dá zvládnout i v horším počasí. Když je pak náhodou hezky, na břehu u hotelu Kempinski můžete půjčit lodičku. Petřík se ale bojí hloubky a ani jeden nemáme tyhle atrakce stejně rádi, takže jsme šli raději omrknout něco jiného.
Došli jsme třeba na Jezírka lásky, prozkoumali místní stánky se suvenýry a našli naše obědové útočiště.
Štrbské pleso se může pyšnit rozlohou 19,67 ha. Maximální hloubka dosahuje 20,3 metru a pleso leží v nadmořské výšce 1346 m. n. m. Pro turisty je toto místo výchozím bodem hned pro několik zajímavých túr. I proto patří mezi nejnavštěvovanější jezera na Slovensku. Jednou ze zajímavostí je také to, že jezero nemá viditelný přítok ani odtok.
Reštaurácia Koliba
Hlad nás sice doprovázel už od snídaně, ale v 11 to začalo být kritické. Při cestě z vodopádu zpět na pleso nám do oka padla restaurace Koliba (naproti hotelu Patria), tak jsme se tam vrátili.
Z jídelního lístku se nám zalíbily halušky a plněné pirohy (jak jinak, než bryndzou). K tomu padly dvě osvěžující Kofoly a účet za 17 eur.
Vodopád Skok – podruhé
Neradi se vzdáváme, a tak jsme po obědě dali vodopádu Skok druhou šanci. Na cestu doporučujeme trekingové hole – na kamenité cesty v Tatrách jsou ideální. Do kopce se o ně opřete a po cestě dolů vám přijdou vhod v ostřejších úsecích, kdy můžete vyrovnávat svou stabilitu.
Po hodině a půl cesty jsme konečně dorazili k vytouženému cíli. Vodopád Skok je moc hezký a výhledy do okolí odtud stojí za to. Původně jsme chtěli jít ještě nad vodopád, ale při pohledu na (opět) zataženou oblohu jsme si to hodně rychle rozmysleli. A udělali jsme dobře!
Po cestě zpět jsme opět několikrát potřebovali naše skvělá ponča, k autu jsme přišli v brutálním ceďáku. To jinak napsat nejde. 🙂
Vodopád Skok měří úctyhodných 25 metrů. Řadí se tak na 3. místo mezi vodopády na slovenské straně Vysokých Tater. Při jeho zdolání ze Štrbského plesa na vás čeká více než 380 výškových metrů.
I přes několik dešťových přeháněk stál výlet rozhodně za to. Slovenská příroda je krásná a sama za sebe musím říct, že mě možná okouzlila víc než ta rakouská. Jen jediné mínus – nemají tu tolik roztomilých krav.